

výňatky ze sbírky SE STÍNEM JSME SAMI

Svázaná zápěstí
tvými kamennými náramky
usínám v černých peřinách.
Sklepní okna
vysílají zašifrovanou zprávu,
jediná
v celé ulici.
Nehybná.
Propadám jinam.
Čeká mě
pod břichem okřídleného hada
okouzlení?
Pamatuj si,
tu zdobenou železnou branku
nezamykám nikdy.

Uvnitř, uvnitř sebe
naleznu své nebe.
Uléhám.
Spočinu.
S tebou.
S vírou v Tebe.
Napevno. Najisto.
Jsi základy.
Nerezavějící kotva.
Nekončící území.
Jsi dar.
A ...
...uzemnění

V jeden moment
oběžná dráha mé soustředěnosti
změní směr.
V jeden moment
zlomím jehlu
i hůl.
V jeden moment
zmlkne i černá
bzučící muška v okně.
Pro tentokrát
je vyhráno

výňatky z básnické sbírky ŽIVOT NEMÁ ZPĚTNÝ CHOD







nestane se nic
A kdyby již smítko světla nepohlceno -
neproběhne nic
Neutrhne se čas
Nezpůsobí se zánik druhů
Orbita dál orbitou
ve vyjevené
změtiplnosti

na místě, ve kterém jsem prostorem, v němž jsem
vděčnost nebetyčná a neutuchající

Roztřesené paprsky stroužku Měsíce
splynou s brázdami vyoranými za úsvitu,
podrážkou tepám zámkovou dlažbu
a místo náušnic skví se
za ušima dva polibky

Tetování stínem

...neodvratitelně
vmísím se
do tvé mízy...

A v dobách temných není jiné volby
než uvěřit své síle
a odevzdat své srdce nebi







Máloco vím
A i to mizí
Tohle nemůže uzřít nikdo jiný,
jak ohlodaná kost pravdy je,
už i bez morku
(All inclusive retreat bez příkras a krás, bez vodiče, draze zdarma...)
(Věnováno všem, kteří byli a nejsou)
jsem vším
a vše ve mně
vším jsem
mnou je vše
nic
to, co prostupuje, je uvnitř,
všude kolem
a v každém z nás

Listopad...Padá k zemi stromů šatSkrývá,co odhalí se až s jarem,mezitímtmu a chladobdržíme darem.(Jsme dlaň v dlani, Morano, tentokrát,slibuji,po světle nebudu mít hlada s úctou k tobě vrtochům a tužbám svým se budu smát.)

sedíc na vrzajících parketách váhám jsem v trestu z prodlení trpněbloudím v kruhu v odstavném pruhu neutěšena ve tvých tónech hledám vzpruhu


jak skaliště,jak obnažený atol,uprostředz úst linoucích se bublinneviditelnávidoucíi v přerývaném spánku zračí sepředurčení (k živoření )dům nepostavíš ze vzduchu,v mrazu nezahřeješ se dobrosrdečností,i dokola opakované "tumo", vyslovované do středu, může pozbýt účinku, není-li vyživenohmota je nedílnou,není-li z čeho,jen esence nepostačíchřadneš,ačkoli nezdolná,strádáš,ačkoli nezlomena(někdy ani silná kolena neunesou tu tíži)

ve vlnách na vlně vlnou

sedíc na vrzajících parketáchváhámjsem v trestuz prodlenítrpněbloudím v kruhuv odstavném pruhuneutěšenave tvých tónechhledám vzpruhu

křižovatky mezisvětůdivolajnýchstruktur, tvarů, květů...

chycen a vpuštěnkolikátý dechnelze už zrychlitbeznohýběh


konce s počátky se pojí jediného nic nerozdvojí

... sivé mrakykráčejí zčeřeným nebem,poklidně,bezcílně,jakýmkoli směrem



vytratí se vnězmizí uvnitřtamtadynení všudenení nikdejeplné prázdno

a jednou se to zlomí,přestaneš usilovat o cokoli,smysl pozbyde smyslu,význam ztratí významčas se rozlije do věčnosti

čím více požehnána jsem,tím menší je touha po sdělování ... vyšší míra mlčenlivosti

polštáře naplněné peřím ze snů, které jsem neměla,vzlétnou (já s nimi...)



tvář bez lží,vlasy větrem sčesané,ladnáneviditelná,s bouřlivým mořemuvnitř račího krunýře(Back to stones)

jsmeostrovyrozesetépo mořích existence,spíláme nebia pak modlíme se, prosíme zkřehle, tence